zavřít
Eliška Rejčka

královna

Narození:
1. 9. 1286 , Poznaň
Úmrtí:
18. 10. 1335  ve věku 49 let,  Staré Brno  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

71 se líbí, 11 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Eliška Rejčka se narodila v roce 1.9.1288, jako dcera Přemysla Velkopolského a švédské princezny Luitgardy. Později se Rejčka stala macechou Elišky Přemyslovny. Jako pětileté Rejčce zemřela matka, surově ubitá vlastním manželem. Rok na to se její otec stal polským králem a pár měsíců na to byl zavražděn.Rejčka osiřela a žila se svou macechou ,Markétou Braniborskou, z milosti na dvoře příbuzných v Německu. Macecha vyhlédla Rejčce snoubence, svého příbuzného, mladičkého Otu Braniborského. Ten byl synem někdejšího správce země. Ota ale zemřel velmi mladý. Vyhlídka stát se českou a možná i polskou královnou ,se Elišce zamlouvala. Po příchodu do Prahy byla ale zklamaná.Václav ll. se s ní sice oženil, ale královnou se nestala. Václav brzy po sňatku odcestoval do Polska, ovládnout ho vojenskou silou. Jeho dvanáctiletá manželka byla pod ochranou královy tety. Ta z ní měla vychovat ženu a královnu. Ani po návratu z vojenského tažení, netoužil Václav po mladičké choti. Celé tři roky musela Rejčka čekat, než jí Václav nechal vystrojit korunovační slavnost a mohla užívat jeho komnaty na Pražském hradě. Přijala jméno podle světice Alžběty/ Elišky/, ale lid ji dál nazýval Rejčkou, podle křestního jména Richenza, které dostala od své švédské matky. Život mladičké královny byl napjatý. Žít s mužem o sedmnáct let starším a s jeho pěti dětmi, z nichž nejstarší Václav byl jen o rok, Anna o dva a Eliška o čtyři roky mladší, nebylo jednoduché. Mezi ní a Václavovou dcerou Eliškou docházelo k častým sporům. To je provázelo do konce života. Václav od jara 1305 umíral a 21.června zemřel, sotva čtyřiatřicetiletý. Šest dní před jeho smrtí se Rejčce narodila dcera Anežka. Zcela jinak by se vyvíjel osud Rejčky, kdyby toto dítě byl syn. Teď ji ale čekal osud sedmnáctileté vdovy v šestinedělí, cizinky v rodině i v zemi, macechy nového krále o rok mladšího a náladového Václava. Místo královské koruny měla jen vdovské věno a občas titul „někdy královna česká a polská“. 4.8.1306 byl Václav mladší zavražděn a českou korunu ovládl Jindřich Korutanský, manžel starší dcery Václava ll., Anny. Jindřich byl ale brzy z trůnu sesazen a místo něj nastoupil Rudolf Habsburský, který měl v úmyslu vzít si Rejčku za ženu a tím získat také polskou korunu. Život s Rudolfem ale nebyl tak štědrý, jako s Václavem. Rudolf byl spořivý a střídmý. 3.7.1307, necelých devět měsíců po svatbě, zemřel na úplavici. Za života až příliš spořivý Habsburk ve své závěti zdvojnásobil vdovské věno, které měla Rejčka po Václavovi. I když musela opustit královský trůn, zůstalo jí pět bohatých měst – Polička, Chrudim, Vysoké Mýto, Jaměř a Hradec. Dále docházelo k boji o korunu mezi Habsburky a Korutany. Rejčka stála na straně svého habsburského kandidáta Fridricha, bratra svého zemřelého manžela. České panstvo dalo ale raději opět přednost Jindřichu Korutanskému, před příliš vládychtivými Habsburky. O své prohře se Rejčka dozvěděla v Praze. Byla pečlivě střežena pro své prohabsburské smýšlení. V září 1307 v přestrojení uprchla do kláštera v obci Zderaze a odtud do Kutné Hory. Její města otevřela brány Habsburkům a ona dál odešla do kláštera ve Vídni. Habsburkům se ani obsazením východních Čech nepodařilo získat českou korunu. Zvolením Jindřicha Korutanského přišla Rejčka o poslední naděje. Habsburkové jí v mírové smlouvě zajistili všechny výhody, které získala po manželích. Mohla se vrátit do Čech a vládnou svým městům. Jejím sídlem se stal Hradec. Ten po ní dostal jméno Hradec Králové. Pečlivě se o svá města starala. Dala postavit v Hradci chrám sv. Ducha. Dvůr Jindřicha Korutanského dlužil Rejčce platby z kutnohorských dolů. Proto přivítala nového následníka trůnu,Jana Lucemburského. Bohužel si neporozuměla s jeho chotí Eliškou Přemyslovnou, pod jejímž vlivem Jan byl. Rejčka byla ve svých dvaadvaceti letech příliš mladá na to, aby zůstala bez muže. Sblížila se s Jindřichem z Lipé, který ve službách krále dosáhl velké kariéry. Rejčka se od něho nehnula, i když tím porušovala zvyky královských vdov. Král Jan nebyl ve své zemi oblíben, proto se dalo předpokládat, že se trůnu zmocní Jindřich z Lipé, spolu s Rejčkou. Janova žena Eliška přinutila svého muže k útoku na Jindřicha z Lipé. Ten byl zatčen a uvězněn. Nakonec byl ale sjednán smír a Jindřich byl propuštěn. Král Jan unaven vnitřními spory, odjel v roce 1316 do ciziny.Jindřich toho využil a spolu s Rejčkou ovládl zemi. Čeští pánové stáli na straně Rejčky, opovrhovali královnou Eliškou, která se stále obklopovala cizími rádci a to i přes jejich nesouhlas. V roce 1316 Rejčka zasnoubila svoji dceru Anežku s polským vévodou Jindřichem Javorským. Provedla to bez souhlasu královského dvora, a tím rozzlobila královnu Elišku. Deset let trvala láska Rejčky a Jindřicha. V Brně si zařídily dům, který byl krásnější než dvůr pražský. Rejčka nechala skvěle vybavit klášter cisterciáckých panen na Starém Brně. Od roku 1315 nechala zhotovovat skvěle zhotovené rukopisy ke klášterní bohoslužbě a tím obohatila českou kulturu. Rejčka se zařadila mezi kulturně tvořivé ženy a svým novým stylem připravila slavnou dobu uměleckého tvoření Karla IV. Rejčka skupovala moravské statky a Jindřich z Lipé jí pomáhal sledovat přesnost splátek jejích pohledávek. Rejčka na důkaz smíření s králem Janem, mu poskytla značnou půjčku. Jako životní dílo Rejčky je pokládána síň Panny Marie. Opravdu velkolepá stavba měla zastínit mužský klášter, vybudovaný Václavem ll. na Zbraslavi. Její stavba trvala deset let. 26.8. Jindřich zemřel a pro Rejčku skončila milostní idyla. Pochovala svého muže ve svém klášteře a zbytek života se věnovala pouze pokání a dobrým skutkům. Ve své závěti odkázala téměř všechen svůj majetek klášteru Síň Panny Marie. Nezapomněla ani na svou dceru Anežku. Ke konci života se věnovala sběru svatých ostatků. Do svého kláštera si přivezla např. nádobku s olejem z kostí sv. Kateřiny aj. Královna Rejčka zemřela 19.10.1335. Její tělo bylo uloženo pod dlažbu jejího kláštera, stejně jako tělo jejího chotě Jindřicha z Lipé. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Eliška Rejčka se narodila v roce 1.9.1288, jako dcera Přemysla Velkopolského a švédské princezny Luitgardy. Později se Rejčka stala macechou Elišky Přemyslovny.

Jako pětileté Rejčce zemřela matka, surově ubitá vlastním manželem. Rok na to se její otec stal polským králem a pár měsíců na to byl zavražděn.Rejčka osiřela a žila se svou macechou ,Markétou Braniborskou, z milosti na dvoře příbuzných v Německu. Macecha vyhlédla Rejčce snoubence, svého příbuzného, mladičkého Otu Braniborského. Ten byl synem někdejšího správce země. Ota ale zemřel velmi mladý.

Vyhlídka stát se českou a možná i polskou královnou ,se Elišce zamlouvala. Po příchodu do Prahy byla ale zklamaná.Václav ll. se s ní sice oženil, ale královnou se nestala. Václav brzy po sňatku odcestoval do Polska, ovládnout ho vojenskou silou. Jeho dvanáctiletá manželka byla pod ochranou královy tety. Ta z ní měla vychovat ženu a královnu. Ani po návratu z vojenského tažení, netoužil Václav po mladičké choti. Celé tři roky musela Rejčka čekat, než jí Václav nechal vystrojit korunovační slavnost a mohla užívat jeho komnaty na Pražském hradě. Přijala jméno podle světice Alžběty/ Elišky/, ale lid ji dál nazýval Rejčkou, podle křestního jména Richenza, které dostala od své švédské matky.

Život mladičké královny byl napjatý. Žít s mužem o sedmnáct let starším a s jeho pěti dětmi, z nichž nejstarší Václav byl jen o rok, Anna o dva a Eliška o čtyři roky mladší, nebylo jednoduché. Mezi ní a Václavovou dcerou Eliškou docházelo k častým sporům. To je provázelo do konce života.

Václav od jara 1305 umíral a 21.června zemřel, sotva čtyřiatřicetiletý. Šest dní před jeho smrtí se Rejčce narodila dcera Anežka. Zcela jinak by se vyvíjel osud Rejčky, kdyby toto dítě byl syn.

Teď ji ale čekal osud sedmnáctileté vdovy v šestinedělí, cizinky v rodině i v zemi, macechy nového krále o rok mladšího a náladového Václava. Místo královské koruny měla jen vdovské věno a občas titul „někdy královna česká a polská“.

4.8.1306 byl Václav mladší zavražděn a českou korunu ovládl Jindřich Korutanský, manžel starší dcery Václava ll., Anny. Jindřich byl ale brzy z trůnu sesazen a místo něj nastoupil Rudolf Habsburský, který měl v úmyslu vzít si Rejčku za ženu a tím získat také polskou korunu.

Život s Rudolfem ale nebyl tak štědrý, jako s Václavem. Rudolf byl spořivý a střídmý. 3.7.1307, necelých devět měsíců po svatbě, zemřel na úplavici. Za života až příliš spořivý Habsburk ve své závěti zdvojnásobil vdovské věno, které měla Rejčka po Václavovi. I když musela opustit královský trůn, zůstalo jí pět bohatých měst – Polička, Chrudim, Vysoké Mýto, Jaměř a Hradec.

Dále docházelo k boji o korunu mezi Habsburky a Korutany. Rejčka stála na straně svého habsburského kandidáta Fridricha, bratra svého zemřelého manžela. České panstvo dalo ale raději opět přednost Jindřichu Korutanskému, před příliš vládychtivými Habsburky. O své prohře se Rejčka dozvěděla v Praze. Byla pečlivě střežena pro své prohabsburské smýšlení.

V září 1307 v přestrojení uprchla do kláštera v obci Zderaze a odtud do Kutné Hory. Její města otevřela brány Habsburkům a ona dál odešla do kláštera ve Vídni.

Habsburkům se ani obsazením východních Čech nepodařilo získat českou korunu. Zvolením Jindřicha Korutanského přišla Rejčka o poslední naděje. Habsburkové jí v mírové smlouvě zajistili všechny výhody, které získala po manželích. Mohla se vrátit do Čech a vládnou svým městům. Jejím sídlem se stal Hradec. Ten po ní dostal jméno Hradec Králové. Pečlivě se o svá města starala. Dala postavit v Hradci chrám sv. Ducha.

Dvůr Jindřicha Korutanského dlužil Rejčce platby z kutnohorských dolů. Proto přivítala nového následníka trůnu,Jana Lucemburského. Bohužel si neporozuměla s jeho chotí Eliškou Přemyslovnou, pod jejímž vlivem Jan byl.

Rejčka byla ve svých dvaadvaceti letech příliš mladá na to, aby zůstala bez muže. Sblížila se s Jindřichem z Lipé, který ve službách krále dosáhl velké kariéry. Rejčka se od něho nehnula, i když tím porušovala zvyky královských vdov.

Král Jan nebyl ve své zemi oblíben, proto se dalo předpokládat, že se trůnu zmocní Jindřich z Lipé, spolu s Rejčkou. Janova žena Eliška přinutila svého muže k útoku na Jindřicha z Lipé. Ten byl zatčen a uvězněn. Nakonec byl ale sjednán smír a Jindřich byl propuštěn. Král Jan unaven vnitřními spory, odjel v roce 1316 do ciziny.Jindřich toho využil a spolu s Rejčkou ovládl zemi. Čeští pánové stáli na straně Rejčky, opovrhovali královnou Eliškou, která se stále obklopovala cizími rádci a to i přes jejich nesouhlas.

V roce 1316 Rejčka zasnoubila svoji dceru Anežku s polským vévodou Jindřichem Javorským. Provedla to bez souhlasu královského dvora, a tím rozzlobila královnu Elišku.

Deset let trvala láska Rejčky a Jindřicha. V Brně si zařídily dům, který byl krásnější než dvůr pražský. Rejčka nechala skvěle vybavit klášter cisterciáckých panen na Starém Brně. Od roku 1315 nechala zhotovovat skvěle zhotovené rukopisy ke klášterní bohoslužbě a tím obohatila českou kulturu. Rejčka se zařadila mezi kulturně tvořivé ženy a svým novým stylem připravila slavnou dobu uměleckého tvoření Karla IV.

Rejčka skupovala moravské statky a Jindřich z Lipé jí pomáhal sledovat přesnost splátek jejích pohledávek. Rejčka na důkaz smíření s králem Janem, mu poskytla značnou půjčku.

Jako životní dílo Rejčky je pokládána síň Panny Marie. Opravdu velkolepá stavba měla zastínit mužský klášter, vybudovaný Václavem ll. na Zbraslavi. Její stavba trvala deset let.

26.8. Jindřich zemřel a pro Rejčku skončila milostní idyla. Pochovala svého muže ve svém klášteře a zbytek života se věnovala pouze pokání a dobrým skutkům. Ve své závěti odkázala téměř všechen svůj majetek klášteru Síň Panny Marie. Nezapomněla ani na svou dceru Anežku.

Ke konci života se věnovala sběru svatých ostatků. Do svého kláštera si přivezla např. nádobku s olejem z kostí sv. Kateřiny aj.

Královna Rejčka zemřela 19.10.1335. Její tělo bylo uloženo pod dlažbu jejího kláštera, stejně jako tělo jejího chotě Jindřicha z Lipé.

Hledáte také jako: Eliška Rejčkaová
Rychlá navigace:novinky |diskuse