Démétrius I. Sótér, perský panovník se narodil asi v roce 186 př.n.l. Pocházel z rodu Seleukovců.

Jeho otec Seleukos ho v dětství poslal do Říma jako rukojmí. Po smrti panovníka Antiocha IV. Epifana poprosil senát, aby syna propustil a chtěl ho ustanovit svým dědicem. Senátoři odmítli jeho návrh, nechtěli, aby se vlády v Sýrii ujal mladý Démétrius a za krále zvolili Epifanova mladého syna Antiocha V. Eupatora.

V Sýrii byl zabit římský legát Gnaeus Octavius. Démétrius uprchl z Říma a vrátil se do Sýrie, kde byl vřele přijat. Antiocha nechal zabít a sám nastoupil na královský trůn. Nakonec ho i Římané přijali za krále, i když neochotně.

Démétrius se snažil zachránit říši, která byla v úpadku. V roce 161 př.n.l. porazil babylonského satrapu Timarcha, který se proti němu postavil a Římané ho tak začali přezdívat Sotér ( Zachránce).

Démétrius vpadl do Kappadokie a sesadil zde krále Ariratha I. Místo něj dosadil na trůn Oropherna.

V roce 150 př.n.l. se objevil vážný konkurent Alexander Bolos, který získal na svou stranu Římany, kteří ho zvolili syrským králem. Démétros se nechtěl vzdát, Alexandra porazil, ale v další bitvě v roce 150 př.n.l. sám padl.