Berengar I. Friaulský, italský král, byl synem friaulského markraběte Eberharda a Gisely, vnučky Karla Velikého a dcery Ludvíka I. Pobožného.

Italským králem byl zvolen v roce 888 pod vrchní svrchovaností pozdějšího císaře Arnulfa Korutanského, kdežto jeho soupeř Wido či Guido, vévoda ze Spoleta z rodu Sifonů, měl mezi svými předky trevírského arcibiskupa Liutwina a jedna linie tohoto rodu dala Německu posléze sálskou dynastii císařů. Jeho rod vládl ve Spoletu od roku 842. Tento Wido vystoupil také s nárokem na italský trůn a v roce 889 Berengara porazil, dobyl Pavii a nechal se prohlásit italským králem a v roce 891 císařem.

Berengar ale získal císařskou korunu v roce 915. Tehdy však tato koruna neměla velkou moc.

Berengar byl neoblíbeným panovníkem. V roce 924 byl zavražděn ve Veroně.