Anna Falcká byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (Tyrolské). Byla druhou manželkou českého a římského krále Karla IV. Lucemburského.

O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, zajímavá se stává až svým sňatkem. S Karlem byla oddána 4. nebo 11. března 1349 (datace se rozcházejí) ve městě Bacharachu na Rýně. Od Karla to byl výborný politický tah vzhledem k tomu, že Wittelsbachové (Annin rod) byl v té době v říšské klatbě a její otec podporoval Günthera ze Schwarzburgu, římského vzdorokrále. Karel tak odstavil silného soupeře.

26. července 1349 byla Anna v Cáchách korunována římskou královnou. Korunovaci vykonal trevírský arcibiskup a Karlův prastrýc Balduin Lucemburský.1. listopadu 1349 byla (v sedmém měsíci těhotenství) slavnostně korunována českou královnou ve Svatovítském chrámu.

17. ledna 1350 se jí v Praze narodil syn, křtěný Václav, který ale ve věku necelých dvou let, 28. prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2. února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku třiadvaceti let. Karel se tak v sedmatřiceti letech stal podruhé vdovcem a měl jediného dědice, dceru Kateřinu žijící na vídeňském dvoře se svým snoubencem Rudolfem IV. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka, Annou, s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.