zavřít
Amenhotep III.

9. faraon 18. dynastie

Narození:
přidej datum narození,přidej místo narození
Úmrtí:
Přidej datum úmrtí  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

18 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1388–1351/1350 př. n. l. Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou jeho vedlejší manželka Mute. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Nebmaatre (Pán pravdy je Re). Faraon Amenhotep III. je znám především jako velký stavitel. Jeho jedinečný a nikdy nepřekonaný zadušní chrám v Západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes z něho bohužel zbyly už jen dvě sochy sedícího Amenhotepa, tzv. Memnonovy kolosy, které podle pověsti ve starověku "zpívaly". Velikou stavební činnost vyvíjel hlavně v Karnaku, kde založil např. posvátné jezero. Amenhotep sám se ještě za svého života jmenoval bohem, ovšem ne neprávem, protože době jeho panování se říkalo "vláda Slunce". Byl jedním z nejbohatších faraonů starého Egypta. Dětství a mládí Amenhotep vyrůstal převážně v Thébách, hlavním městě Egypta té doby, a na trůn nastoupil asi ve dvanácti letech (někdy se uvádí, že nastoupil už v osmi, data se liší). Dva roky po otcově smrti se Amenhotep oženil s Teje, která se později stala jednou z nejvýznamnějších královen v dějinách Egypta. K Teji lze dodat, že pocházela pravděpodobně z Núbie a asi nebyla urozeného původu. Amenhotep s ní měl syna Amenhotepa IV. (později faraon Achnaton) a čtyři dcery: Satamun, Eset, Henuttanet a Nebtah, z toho první dvě dcery si vzal za své vedlejší manželky. Kromě Teje měl obrovský harém. Jeho následníkem se měl stát Thutmose (V.), který ale zemřel ještě před nástupem na trůn. Vojenské aktivity Amenhotepa III. Amenhotep III. neměl v oblibě válku a konflikty řešil raději diplomaticky (oženil se např. s dcerou babylonského krále). Pravděpodobně podnikl jedno nebo dvě vojenská tažení. Některé prameny říkají, že jednu výpravu zorganizoval v pátém roce své vlády, a sice do Palestiny, jiné prameny zas uvádí, že podnikl výpravu do Núbie. Stavební činnost Amenhotepa III. Jen málo panovníků vybudovalo tolik pozoruhodných staveb jako právě Amenhotep III. Nechal vybudovat velkolepé chrámy nejen v Egyptě, ale i v Núbii. Jako příklad můžemem uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V egyptské Héliopoli nechal postavit chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu, v Thébách nechal vystavět Amon-Reův "jižní harém" (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám. Za jeho vlády začal stoupat význam boha Atona (slunečního kotouče), který vyrcholil Achnatonovou náboženskou reformou. Amenhotepovy nemoci Amenhotep se celý život potýkal s nemocí, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Měl bolavé zuby, hnisající vředy a trpěl dnou. Amenhotep věnoval zvláštní úctu bohyni Sachmetě, lví bohyni války, která také vládla nemocem, a když jí prokazovala zvláštní úcta, před nemocemi i chránila. Amenhotep III. zemřel ve třicátém devátém roce své vlády a i přes vyloupení své hrobky v době 21. dynastie (1070/1069–946/945 př. n. l.) se jeho mumie dochovala. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1388–1351/1350 př. n. l. Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou jeho vedlejší manželka Mute. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Nebmaatre (Pán pravdy je Re).

Faraon Amenhotep III. je znám především jako velký stavitel. Jeho jedinečný a nikdy nepřekonaný zadušní chrám v Západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes z něho bohužel zbyly už jen dvě sochy sedícího Amenhotepa, tzv. Memnonovy kolosy, které podle pověsti ve starověku "zpívaly". Velikou stavební činnost vyvíjel hlavně v Karnaku, kde založil např. posvátné jezero. Amenhotep sám se ještě za svého života jmenoval bohem, ovšem ne neprávem, protože době jeho panování se říkalo "vláda Slunce". Byl jedním z nejbohatších faraonů starého Egypta.

Dětství a mládí
Amenhotep vyrůstal převážně v Thébách, hlavním městě Egypta té doby, a na trůn nastoupil asi ve dvanácti letech (někdy se uvádí, že nastoupil už v osmi, data se liší). Dva roky po otcově smrti se Amenhotep oženil s Teje, která se později stala jednou z nejvýznamnějších královen v dějinách Egypta. K Teji lze dodat, že pocházela pravděpodobně z Núbie a asi nebyla urozeného původu. Amenhotep s ní měl syna Amenhotepa IV. (později faraon Achnaton) a čtyři dcery: Satamun, Eset, Henuttanet a Nebtah, z toho první dvě dcery si vzal za své vedlejší manželky. Kromě Teje měl obrovský harém. Jeho následníkem se měl stát Thutmose (V.), který ale zemřel ještě před nástupem na trůn.

Vojenské aktivity Amenhotepa III.
Amenhotep III. neměl v oblibě válku a konflikty řešil raději diplomaticky (oženil se např. s dcerou babylonského krále). Pravděpodobně podnikl jedno nebo dvě vojenská tažení. Některé prameny říkají, že jednu výpravu zorganizoval v pátém roce své vlády, a sice do Palestiny, jiné prameny zas uvádí, že podnikl výpravu do Núbie.

Stavební činnost Amenhotepa III.
Jen málo panovníků vybudovalo tolik pozoruhodných staveb jako právě Amenhotep III. Nechal vybudovat velkolepé chrámy nejen v Egyptě, ale i v Núbii. Jako příklad můžemem uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V egyptské Héliopoli nechal postavit chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu, v Thébách nechal vystavět Amon-Reův "jižní harém" (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám.

Za jeho vlády začal stoupat význam boha Atona (slunečního kotouče), který vyrcholil Achnatonovou náboženskou reformou.

Amenhotepovy nemoci
Amenhotep se celý život potýkal s nemocí, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Měl bolavé zuby, hnisající vředy a trpěl dnou. Amenhotep věnoval zvláštní úctu bohyni Sachmetě, lví bohyni války, která také vládla nemocem, a když jí prokazovala zvláštní úcta, před nemocemi i chránila.

Amenhotep III. zemřel ve třicátém devátém roce své vlády a i přes vyloupení své hrobky v době 21. dynastie (1070/1069–946/945 př. n. l.) se jeho mumie dochovala.