Albrecht II. Habsburský, rakouský vévoda, král uherský a německý a český,se narodil 10. srpna 1397. Pocházel z dynastie Habsburků a byl jejím druhým panovníkem na českém trůně.

Když bylo Albrechtovi sedm let, zemřel mu otec. Jeho opatrovníkem se stal Zikmund Lucemburský.

V roce 1420 bojoval Albrecht ve své první bitvě proti husitům. S Oldřichem z Rožmberka neúspěšně obléhal nově založený Tábor.

V roce 1422 se oženil se Zikmundovou dcerou Alžbětou a dostal od Zikmunda v léno Moravu.

Zikmund označil Albrechta svým dědicem, ale když v roce 1437 zemřel, měl Albrecht velké problémy domoci se svých práv. Postupně se mu ale podařilo získat uherskou, německou a českou korunu.

V Čechách se proti Albrechtovi postavil Ptáček z Pirkštejna,který se snažil získat českou korunu pro polského prince Kazimíra. To se mu ale nepodařilo.

Albrecht se vypravil do Uher kvůli výpravě proti Turkům. Zde se nakazil úplavicí a v říjnu 1439 na její následky zemřel nedaleko Komárna.

Několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta porodila syna Ladislava, který proto, že se narodil po otcově smrti, získal přezdívku Pohrobek. Starší syn Jiří v té době už nežil.