Akbar Veliký, indický panovník, se narodil 15.října 1542 v Umarkotu v Sindu. Jeho pravé jméno bylo Džalaluddín Muhammad Kabar. Byl syne Humájúna a potomkem Čingischána.

V roce 1555 byl Kabar dosazen na trůn a zasloužil se o vznik malého království. V roce 1560 připojil ke své zemi Džajpúr a Džódpur, v roce 1573 Gudžát, 1574 Orissu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a v roce 1594 Kandahár.

Akbar přesunul hlavní město z Dillí do Agry a zde postavil slavnou pevnost. Jako své sídelní město chtěl založit Fátehpur – Sikrí nedaleko Agry, ale z tohoto záměru sešlo.

Akbar se vrhl do zákonodárství a udělal mnoho prospěšného pro svůj lid. Prosadil rovnost náboženství a zrušil daň, která se vztahovala pouze na Muslimy. Kabar, i když sám muslim, podporoval hinduismus a nechal knihy psané v tomto jazyce přeložit do perštiny. Projevoval také zájem o křesťanství a do své země pozval jezuity. Aby bylo možné o náboženských otázkách diskutovat, nechal pro tyto příležitosti postavit Dům uctívání.

Akbar změnil nevyhovující daňovou soustavu, zavedl policii, zakázal uzavírat manželství mezi dětmi a obětování zvířat.

Akbar se velkým dílem podílel na rozvoji literatury, umění a vědy. Jeho lid ho miloval a uznával. Zemřel 27. října 1605 v Sikandře. Je považován za jednoho z největších vládců Mughalské říše.