Abraham Lincoln [čti: eibrehem linkoln] (12. února 1809 – 15. dubna 1865) byl 16. prezidentem USA (v letech 1861 – 1865) a prvním prezident z řad Republikánské strany. Za americké občanské války vedl severní státy.

Lincoln byl původně právník. V letech 1834 – 1841 byl poslancem whigů v parlamentu státu Illinois, v letech 1847 – 1848 byl členem Kongresu. V roce 1854 byl jedním ze zakladatelů Republikánské strany, od roku 1856 stál v jejím čele. V letech 1861 – 1865 byl 16. prezidentem USA. Zvolení Lincolna prezidentem, umožněné rozkolem v Demokratické straně, vedlo bez ohledu na jeho umírněný program v otázce otroctví k vypuknutí občanské války v USA. Přes počáteční politické a vojenské porážky se nosnou a prespektivní stala Lincolnova linie národní jednoty, šancí všech občanů, rovnosti nezbytné pro zachování demokratických svobod, jež byly dědictvím amerického boje o nezávislost. Posílením této linie byla 19. listopadu 1863 Lincolnova řeč v Gettysburgu v Pensylvánii, v angličtině známá jako Gettysburg Address. Politická rekonstrukce jižních států do unie narazila na odpor severních radikálů. Krátce po kapitulaci Jihu v roce 1864 byl Lincoln znovu zvolen prezidentem. V dubnu 1865 jej ve Fordově divadle smrtelně zranil jižanský fanatik, herec John Wilkes Booth (1838 – 1865). Lincolnova osobnost se stala ztělesněním politických ctností amerického národa.